Jdi na obsah Jdi na menu
 


Višňovka

 

O tom, co je to pořádný „babinec“ se turistická chata ve Vyšních Lhotách přesvědčila o prodlouženém víkendu 7. – 10. května 2009. Měly jsme naplánovanou víkendovku spolu s děvčaty z Klubu ve Frýdku-Místku. Postupně jsme přijížděly již během čtvrtečního odpoledne. Ze začátku vládl trochu chaos, spousty zavazadel plných látek, šicích potřeb, oblečení, jídla a mezi tím šicí stroje, žehlící prkna, žehličky atd. nacházející se všude, kde jen bylo trochu místa. Postupné ubytovávání se na pokojích, nějaké organizační záležitosti a pomalu jsme se začaly usazovat v místní jídelně, která se pro nás stala na následující dny „šicárnou“. Celkem se nás sjelo 21 děvčat. Milým zpříjemněním byla minipatchworkářka Justýnka, kterou vzala s sebou maminka Zuzka, coby pochodující zásobárna mateřského mléka. Krásné, okaté, neustále se smějící miminko, neuvěřitelně hodná Justýnka neměla nouzi o náručí tet, které se střídaly v jejím chování, když maminka Zuzka měřila a stříhala látky na prodej. Zcela nedávno se totiž začala zabývat prodejem látek a potřeb pro patchwork, což je pro nás velkým přínosem a připravila pro nás ve svém pokoji prodejnu metráže a textilní galanterie. Soukromí si tedy moc neužila, protože se u ní dveře netrhly.
Šít jsme začaly už k večeru a to riflovou ragovku, s jejíž tvorbou nám ukázkou i radou pomáhala děvčata z Frýdku-Místku. Kdo nešil ragovku, pracoval na svých projektech. Ať to byly látkoví panáčci, panenky, taštičky a pouzdra na mobily a spousta jiných výtvorů. V následující dnech jsme se naučily také šít košíky ze šňůry omotávané pruhem látky a my děvčaty z Bílovce jsme začaly šít klubovou deku. Během víkendu jsme si užily spousty legrace, vyměnily si mnoho informací a načerpaly inspiraci z velkého množství patchworkové literatury. Některé z nás dokonce stihly v sobotu malý výšlap na asi 2,5 km vzdálenou  Prašivou. Protože se šlapalo pěkně do kopečka, na Prašivé jsme si daly oběd, pivko a vracely se zpátky na Višňovku k šicím strojům. V neděli kolem oběda se nám ani moc nechtělo domů. Došít, co je potřeba, sbalit, „nacpat“ vše do aut, ještě poslední focení, ať máme zdokumentováno, co jsme ušily. Poslední „ahoj“, výměna mailových adres či telefonních čísel a už začínáme postupně odjíždět zase ke svým běžným domácím a pracovním povinnostem s vidinou, že se snad v září zase takhle sejdeme.

 

Ve Vítkově, 14.5.2009

Mirka Hetmánková

 

 

Díky moc Mirce za krásné povídání. Přesně vystihuje tu úžasnou atmosféru prodlouženého víkendu stejně postižených;o) Moc jsme si to s Justýnkou užily... DÍKY VÁM VŠEM!

A já přináším alespoň malou FOTOREPORTÁŽ.

 Zuzana

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Višňovka 2009

(Vlasta, 19. 5. 2009 13:54)

krásné povídání, na chviličku jsem se vrátila zpět na Višňovku a doufám, že zase brzy nashledanou...